běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

Nejdřív podotknu, že jsem mizerný cyklista (snad ještě horší než plavec ). Ale pokud se kadence týče nejsem dlouhodobě schopen udržet více než 70-80. Krátce 90-100, ale při 120 skáču v sedle jak míček hop-hop (zrovna dneska jsem to zkoušel a musel na mě být fascinující pohled ).

rk psal:

Ulrich jezdil do kopce ze sedla a pomáhal si rukama, Armstrong seděl a kmihal a střídáním rychlosti ničil nervy a stehna soupeřů. Ale tipl bych si, že minutový rozdíl v posledním kopci byl dán víc hlavou a obsahem bidonů a infuzí, než stylem šlapání.

Jecminek.Maselnik psal:

teda hned na úvod otázka: Tys někdy viděl jezdit Ullricha ze sedla tak, že by to stálo za zmínku? Já bych naopak řekl, že právě Ullrich byl představitel dost striktní techniky v sedě, zvedal se minimálně a často dokonce jezdil i v kopcích tak, že nedržel řídítka vedle představce, ale za páky. To jen takový malý OT na začátek;-)

Tady se musím jednoznačně přiklonit na stranu Ječmínka.Máselníka. Když Jan Ullrich v roce 1997 vyhrál Tour de France, v časopise Peloton byl článek s nadpisem "Jan Ullrich - oslava jízdy do kopce". Proč tomu tak bylo? Jan Ullrich jako jeden z mála jezdců jezdil všechny kopce téměř celé v sedě a málokdy vstal ze sedla. A jak Ječmínek.Máselník správně podotknul, vždy se držel za páky. Jeho styl jízdy do kopce se mi velmi líbil a tak jsem to v kopcích zkoušel stejně jako on :-) Ale slávy Ullricha jsem nikdy nedosáhl ;-)
Lance Armstrong jezdil velmi frekvenčně a když toho měl dost, často jezdil ve stoje. Stejně jako většina ostatních cyklistů, právě kromě Jana Ullricha. Ten vstal ze sedla opravdu jen málokdy. Na jízdu ze sedla byl expert Richard Virenque. Ten byl schopný jet deseti kilometrové stoupání celé ve stoje!

Oslík psal:

když je na nich celá váha těla + nějaké to procento jak tahám nohama, že?
Na cyklistických závodech mají závodníci mladší 19 let zakázané různé převody tak, aby se učili jezdit švihově.

a) Zkoušel jsi někdy stoj na rukou? To máš na rukou celou váhu těla. Když jdeš ze sedla, tak drzíš (můj velmi hrubý odhad) max. 20% hmotnosti. Navíc stejně jde o svalovou sílu, kterou přitahuješ řidítka k sobě, takže to moc společného s váhou nemá.
b) To není kvůli nějakému učení. Vyplývá to z vývoje jedince, silová jednostranná zátěž by neměla být před 19 rokem (ukončení osifikace kostí a podobné záležitosti s růstem člověka).

Při jízdě ze sedla skutečně té váhy na ruce moc nepřipadne a není problém vydržet relaticně dlouho ze sedla. Jenže tím že se zapojí více svalů narůstá TF a proto je ekonomické jet pokud možno v sedě, kmihat okolo 70 aspoň a vůbec se na sedle nevrtět a sedět jako kvočna. Jenže to moc lidí neumí a při stoupání typu Ještěd apod to ani nejde půl hodiny jet naprosto stylově. Je potřeba ulevit zadku, protáhnout nohy a v prudkých úsecích si trošku pomoci.
K blokaci převodů - je to skutečně dle věku, dřív si pamatuju, že jsem musel jezdit max 52/16 nebo jak to vycházelo, ale to bylo jen na závodech kde se na to hledělo. Při místních akcích je to pořadatelům šumák. Od 20let mám na 2kolech po sobě 53/11.

Jo - psali, že Hanka je v tomto výjimečná, ale při pohledu na tepák je jasné, že z 160 je během půl minuty 170 takřka spolehlivě u kohokoliv. Jenže někdy se ten zadek prostě zvednout musí

na trénink jízdy v sedle je dobrý nějaký měkký rám typu Favorit, kdy je dojem z jízdy ze sedla pouze takový, že člověk vydá víc energie a nezrychlí takřka o nic Na fáčku jsem vyjížděl v sedě skoro všechno a čím lepší kolo, tím víc ze sedla jdu, abych se udržel co nejdéle v čelním balíku. Dříve jsem si to nechal takticky ujet hned na začátku

honzaherda psal:

Při jízdě ze sedla skutečně té váhy na ruce moc nepřipadne a není problém vydržet relaticně dlouho ze sedla. Jenže tím že se zapojí více svalů narůstá TF a proto je ekonomické jet pokud možno v sedě, kmihat okolo 70 aspoň a vůbec se na sedle nevrtět a sedět jako kvočna. Jenže to moc lidí neumí a při stoupání typu Ještěd apod to ani nejde půl hodiny jet naprosto stylově. Je potřeba ulevit zadku, protáhnout nohy a v prudkých úsecích si trošku pomoci.

Vždy jsem míval tendenci brzy jít do kopců ze sedla. Sice už dnes jezdím na kole jen minimálně, ale když už vyjedu, tak sebemenší stoupání vítám jako možnost zvednout zadek ze sedla a ulevit zádům. Domnívám se, že je to tím, že mnohem více km naběhám než najezdím (nebo najezdím na koloběžce, ale to je také pohyb spíš podobný běhu) a jízda vestoje je pro běžce bližší. Je to můj subjektivní dojem, odborníci mi jej možná vyvrátí...?
Hodně ale záleží na kole. NA Favoritu jezdím do práce a ve stoje se mi na něm nejede moc dobře, na horském kole je geometrie jiná a když se včas zařadí správný převod, takový, že hmotnost těla sama akorát stlačí pedál přiměřenou frekvencí, jede se na něm krásně. Nemá tendenci zatáčet, ruce nijak zvlášť netrpí a osvědčilo se mi zapojit do krouživého pohybu i kotníky. Tím se dá dosáhnout toho, že se kolena nemusejí tolik zvedat. Je třeba ale šlapat špičkami nohou (nemám SPD, ale klasiku - klipsny).
Píšu to asi strašně laicky. Možná, že jezdím úplně špatně, ale je to způsob, který mi nejvíce vyhovuje. Jestli mi někdo zkušenější poradit, co mám změnit, můžu to zkusit.