běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

Keane- asi si nadobudol nespravny dojem. Pre kazdeho ten beh znamena nieco ine, ale asi sa zhodneme na tom, ze kazdeho po vacsinu casu bavi. Citat knihy, chodit do spolocnosti a bavit sa o inom ako o behani, ci napit sa alkoholu a dat si nezdrave jedlo mozes aj ked behas 200km/tyzden a 13x do tyzdna. Ani jedno sa z druhym nevylucuje. Kamaratov mam aj vrcholvych sportovcov, aj uplnych nesportovcov a asi patrim k tym, co travia behanim v priemere viac casu, nez si predstavujes. Na druhu stranu je to len sport, aj ked o nieco na vyssom rebricku (u mna) ako len hobby, ci odburavac stresu.

tak to máš naprosto správný úsudek. většině z nás se hodně pozměnila skladba kamarádů, ale nikomu se nezměnil počet hodin v jednom dni. jen je prostě trávíme jinak. po běhu zajdeš na jedno, začneš klábosit o tréninku, botách a skončíš někde úplně jinde posedlost během je něco, z čeho většina z nás má rozhodně dobrý pocit

Ahoj Keane, možná jsem jedním z běžců, které jsi popisoval v prvním příspěvku a asi nejsem až tak divný... Prostě jsem se tehdy naučil smrkat od cyklistů a nějak mi začala téct krev. Pochopitelně jsem zastavil a chůzí jsem se vydal zpět, ale přestalo to, zkusil jsem se rozeběhnout a doběhl to... Určitě nejde trávit čas jen přemýšlením o běhu (a to jsem tu docela aktivní ) - to bych se z toho brzo zbláznil... Nehledě o tom, že mé okolí nemá zrovna pochopení pro běh
Fun & run!

2 keane1980: Běhání máš rád, to je jasný z Tvého příspěvku. A o to jde až v první řadě. Takže tu jsi ve správný společnosti. Běháni je úplně pro všechny :-)

ja si behani uzivam. i kdyz zavodim a snazim se trochu dodrzovat veci okolo jidelnicku atd. ale nedelam to primarne kvuli behani, ale kvuli zdravi dobremu pocitu atd. trenink nemam nikterak svazany planem ani presne danymi vzdalenostmi a tempy a tak. vetsinou se rozhoduji co a jak pobezim az vylezu z baraku navleceny do bezeckeho...

no a kamaradi. samozrejme ze se mi zmenili. jednak proto, ze uz me alkoholove zazitiky a historky nezajimaji . a ono tolik moznosti jak se s kamarady bavit neni. bud si s nema popovidas o kalbe, sportu, pocasi a zenskych. co se treba kultury a podobnych zajmu tyka, ma kazdy svuj zajem velmi specificky a vyhraneny, takze ve skupine si o kvalitnim divadle, hudbe, filmu, knize moc nepokecas, protoze jsi vetsinou jediny kdo to videl, slysel, cetl a naopak.

a vytraceni pohodoveho behani je asi prirozeny ukaz. kdyz to prezenu, tak pokud mas jako sveho nejvetsiho konicka praci, nemuzes to delat na pohodu. kdyz zacnes zavodit a beres to trochu vazneji nez jako spolecenskou akci, tak si pak casem uvedomis, ze se v treninku dres a pak te ruzne vylety do hospody na pivo a podobne proste brzdi. a mas na vyber. bud ze zavodu udelat spolecenskou akci a tak nejak rezignovat na trochu vykonnostni ambice a nebo tomu treninku dat trochu vic. kazdy ma jine priority ale dulezite je ze behame a je uz jedno jak a proc

Kydy psal:

2 keane1980: Běhání máš rád, to je jasný z Tvého příspěvku. A o to jde až v první řadě. Takže tu jsi ve správný společnosti. Běháni je úplně pro všechny :-)

Běhání mám rád. Ale stejně tak mám rád i spousty dalších věcí, kterých se kvůli běhání nechci vzdát (nebo si to zatím nedokážu představit). Ale kdo ví, třeba se ze mě stane těžkej závislák:-)

Jak už tu bylo v podstatě řečeno, i psychologická moudrost praví, že každej sme nějak ujetej
Nemám možnost srovnání, jaké byly zdejší začátky, ale přijde mi logické, že na serveru, který sdružuje běhací nadšence, se většina  debat bude točit kolem tématu. Ať už na jakékoli úrovni výkonnosti a zaujetí. Což nutně nemusí znamenat, že běh je jediný životní p(r)ožitek, kterého sme schopni. Jaxi to kdo postaví, tak to má. Osobně mě nijak nedeprimují ani diskuze těch nejzarytějších - buď je přejdu jako pro sebe irelevantní, nebo se nechám inspirovat, motivovat. Nejdůležitější je Tvůj vlastní pocit ze sebe.

Já : ve svém okolí neznám nikoho kdo běhá pro limity a ne pro radost.To,že běžec koupí měřič TF,dobré boty nebo fukční oblečení neznamená,že jej samotný pohyb v přírodě nebaví.Aspoň u mě to tak rozhodně není a moje nejbližší "vybavené" okolí to pravděpodobně dovedně skrývá. Nepoznám,zda běžec se sporttesterem má kladný vztah k veverkám,ptáčkům nebo třeba bachyním.
   Naopak vím o jednom brněnském "klasikovi" bez serepatiček,který je při závodech nervozní jak prvorodička (dotčeným dámám se omlouvám).Nepůsobí dojmem romantika,tiše plujícího rozkvetlou přírodou.Má jen staré vytlučené boty,vytahané triko a tepláky.

Tak jsem si přečetl pozorně celé téma.
Musím konstatovat, že jsem opravdu na běhu hodně závislý a to jsem začínal běhat v roce 2005 . Teď jsem ještě přidal kolo a plavčo. Mám rád honě dobrého jídla a občas si zajdu na pivko. Je pravda, že mnoho času věnuji sportu.  Změnil jsem pohled na život a jeho hodnoty. Nejsem sice vrcholový sportovec, ale sportuji abych žil. Chci život prožít naplno a být aktivním starcem .

to já: Běhám pro radost. Kdybych neběhal pro radost, dávno už bych s běháním skončil, protože věcí, který se v životě musí (a nepřinášejí mi radost) je až až. Jeden den ale může být mou radostí jen tak si vyběhnout, poslouchat šumění větru v korunách stromů a zpěvohru ptačích trylek, cítit šimrání paprsků ranního slunce na zátylku, či jen běžet s větrem o závod. Druhý den však může být stejně tak dobře mou radostí překonání mých osobních limitů, mých hranic, mého osobáku. Na tom není přece nic špatného.
K běžecký serepetičkám : Běhám bez sporttesteru (většinou - jen sem tam nějaký test nebo intervaly s...), protože mi prostě nějak překážel (vadil). Na druhou stranu, když jsem poznal funkční oblečení, už bych neměnil (a to obzvláště v zimě při delších bězích). Bavlna je snad dobrá jednině v letním vedru, kdy vane alespoň nějaký větřík a potem nasáklé triko ochlazuje.

to vefis: Taky bych chtěl být aktivním starcem a nejspíš už se k tomu blížím, protože někdy ráno, když lezu z postele, mám pocit, že budu muset jít brzo do důchodu

to keane1980: Kromě běhu a vůbec jakéhokoliv sportu, rád čtu a píšu (a to téměř cokoliv). Do kina nechodím, protože je to příšerně drahý, radši si počkám až to je na VHS či DVD nebo zajdeme s manželkou do divadla ( i když od té doby co se nám narodil syn, jsme nikde nebyli). Rád si dám dobré zdravé jídlo, ale stejně tak rád si dám dobré nezdravé jídlo (jen ne tak často). Alkohol téměř nepiju, ale to je způsobeno dřívějším zdravotními problémy.  Tak nevím jestli jsem normální. Podle mého okolí spíš ne! Asi proto, že mi nikdy při běhu netekla krev z nosu.

Kdyby mě někdo před dvěma měsíci řekl,že budu 4x týdně běhat a vstávat třeba v sedm ráno abych si šel zaběhat asi bych ho měl za blázna...Naposledy jsem běhal na vojně a nikdy jsem se aktivně žádnému sportu nevěnoval.Je pravda,že velkou motivací do začátku bylo pro mě objevení stránek behej.com a společnost lidí stejně postižených...Ze začátku jsem běhal v tom co jsem měl až později jsem si koupil funkční triko,ponožky,běžecké boty,šátek a knihu běhání od joggingu po maraton.Úspěchem pro mě nejsou super časy ani uběhnuté vzdálenosti,ale už to že vůbec pravidelně běhám a mám pro běh motivaci...Zdravá strava mě nedělá žádné problémy čtyři roky jsem si vyzkoušel i vegetariánství.Manželka sice předpovídala,že mě to za chvíli přestane bavit a vykašlu se na to,ale zatím je to v pohodě i když nejhorší bude asi překonat zimní období.Moje zájmy se většinou vždy lišily od těch běžných zájmů ostatních a není tomu jinak ani u běhání.V mém okolí o nikom podobně postiženém nevím a třeba na dovolené když jsem si šel zaběhat připadal jsem si jak exot z jiné planety...Pokud si človek denně nedá krabičku cigaret,pár piv a k tomu třeba tlačenku je pro druhé už tak trochu divnej. A když k tomu ještě chodí běhat je už spíše nemocnej.Zatím si to užívám a neřeším žádné polary apod...Moje cíle jsou zatím skromné.Běhat tak 4x týdně a když si řeknu dnes uběhnu 10km tak je uběhnout tohle se snažím dodržet.Nic víc nic míň.Ale protože jsme v tom běhu už každý trochu jinde možná i na ten polar čas jednou příjde...

Tak abych to nějak shrnul: jedinej normální jsem tady já, pak "ja" a ještě slv. Neee, to byl jen vtip;-) Nevím kdo to tu psal, ale asi je obecná pravda, že prostě začnete něco dělat a když vás to baví začnete tomu věnovat víc času na úkor ostatních zálib. Co si na začátku nedokážete představit je pro vás ke později samozřejmost. Sporttestery, funkční prádlo a kdovícoještě.
Asi jsem ale zatím v té fázi, že je pro mě nepředstavitelný, že by mě ten běh tak chytl. Ano baví mě, ale jen přiměřeně...neříkám, že se to nezmění, ale zatím mi tak častý běhání připadá jako věc z Marsu. Sám jsem zvědavý, jak to bude pokračovat, každopádně jsem si naplánoval svůj první závod:-) V září v Praze se milerád nechám od všech předběhnout:-)

keane1980 psal:

Tak abych to nějak shrnul: jedinej normální jsem tady já, pak "ja" a ještě slv. Neee, to byl jen vtip;-) Nevím kdo to tu psal, ale asi je obecná pravda, že prostě začnete něco dělat a když vás to baví začnete tomu věnovat víc času na úkor ostatních zálib. Co si na začátku nedokážete představit je pro vás ke později samozřejmost. Sporttestery, funkční prádlo a kdovícoještě.
Asi jsem ale zatím v té fázi, že je pro mě nepředstavitelný, že by mě ten běh tak chytl. Ano baví mě, ale jen přiměřeně...neříkám, že se to nezmění, ale zatím mi tak častý běhání připadá jako věc z Marsu. Sám jsem zvědavý, jak to bude pokračovat, každopádně jsem si naplánoval svůj první závod:-) V září v Praze se milerád nechám od všech předběhnout:-)

Pokud to co je normální určuje většina,tak na tomto foru budeš pravděpodobně nenormální.Z pohledu populace seš taky nenormální,protože většina lidí neběhá.Raději to neřeš,ať se do toho nezamotáš.

to já a jitka w: jdu do toho Pražského nočního běhu, co bude v září:-) Závodění mi (zatím) nijak nechybí, jde mi spíš o tu atmosféru, co tam bude. Přece jenom proběhnout se noční Prahou se člověku jen tak nezadaří. Každopádně poběžím co nejpomaleji, abych si to pořádně užil:-)))

Jo, jak říká KOYAMA :-) - je to koření.
Ale - někdy je život pikantní sám o sobě až až.  Pak ani člověk nemá chuť závodit, soupeřit , snažit se,...
Ale - závodění dává člověku nové a nové cíle. Neslaný nemastný by byl život bez cílů :-)
Pak si vyber.
Takže spíš záleží na každém, jaký má zrovna život - co mu může běhání dát.
Někdo potřebuje to koření - cíle, někdo zase klid - jen běhání lesem sem a tam. Každej by měl mít jasno za sebe a neřídit se tím, co říkají druzí - to je moje filozofie. 

Asi máš jasno - proběhnout se s hromadou lidí noční Prahou je hezký cíl. Cíl není totéž co sportovní výkon. Dovedu si představit jiné podobné "běžecké" cíle i úplně bez závodů.
Tak ti držím palce - na to aby ti někdo držel palce taky nemusíš závodit :-)

Ještě trošku mé filozofie. V dnešním světě se mezi lidmi i při mírovém stavu pořád trochu bojuje. A bohužel, používají se všechny dovolené prostředky. Např. asertivita, známosti, finanční zázemí, vychytralost, a vůbec vše, co se nevymyká zákonům nebo nelze dokázat. Proto se mi na sportu líbí, že u hobbíků, běžců se většinou nepodvádí, pro všechny platí stejná pravidla a stejné podmínky při závodě. Argumentovat, že někdo si zaplatí trénéra, nejlepší boty, lázně apod. mi připadá trochu mimo tragédí mísu. Na ten marathon pod 4h se prostě musí něco odtrénovat.
Je tady šance se v přátelském duchu poměřit se sebou i se soupeři, aniž bych vůči nim musel vyvinout jakoukoliv agresivitu. Protože jsem mírumilovný tvor, vyhýbající se jakýmkoliv konfliktům, mohu si zasoutěžit s vědomím, že nikomu neublížím a s jistotou fair-play jednání ostatních.
Doufám, že nikomu neublížím a nedotknu se: někteří lidé nechcou soutěžit, protože je straší  možnost prohrát.
Myslím,že snad pořád platí: Každý vítěz,kdo pro(jel)běhl cílem.

Tak už mi ty poslední slova Minusaka a ostatních zase připomínají, že nejlepší závody jsou maratony. Sama nevím, jestli jsem nebo nejsem v pořádku, když zastávám tento názor - ale asi je to jedno, když má člověk z běhu radost  :-)

ED psal:

Keane, buď opatrný s tím závoděním.
Běhal jsem roky jako Ty - neměřil nepočítal neřešil, a byla to idyla nad kterou není.
Pak jsem se nechal vyhecovat na maraton - a o všechno jsem přišel. Přišly lepší boty, moira, sporttester, strečing..., ale ta LEHKOST se už nikdy nevrátila. Nelituju nijak dramaticky (třeba nohy mne bolej mnohem míň od doby, co jsem si o běhání něco přečet, na svůj první výsledek jsem byl patřičně hrdý, a získal jsem jistě spoustu dalších věcí), ale něco jsem, možná navždy, ztratil.
I když jsem na pár let dal intenzivnější běhání k ledu, tak jsem při každém lehkém výklusu věděl, že jdu dvakrát pomalejc než "tenkrát", že mi tepovka skáče někam kam by neměla etc etc.
Jo, uznávám že je to možná jenom moje psychická porucha, ale kdykoli běžím, tak mi aspoň na  chvíli v hlavě naskočí nějakej program, kterej sčítá kilometry a násobí tempo... Občas se mi po tom starém dobrém běhání v lese bez jakékoli podpory a přemýšlení zasteskne, ale už to jinak, k mému velkému žalu, neumím.
Proto Tě chci jemně, jemňounce varovat: Vkročíš-li na šikmou plochu "běžecké normality", možná se už zpátky nikdy nevrátíš. Alespoň mně se to nepovedlo.

Možná už jsi mě varoval pozdě. Se strojkem na měření rychlosti a vzdálenosti běhám od začátku (ale je jen půjčený), na druhou stranu mě naprosto nijak nevytáčí, když zjistím, že jsem uběhl míň nebo pomaleji tenhle den než tamten. Taky se na něj v průběhu běhu snažím nedívat, většinou mám po čtvrt hodině v hlavně krásně vymeteno. Ale možná jsou tyhle začátky opravdu nejhezčí...a vůbec to není tak krutý jak se vyhrožuje;)