o prázdninách jsem si bohužel natrhnul přední zkřížený vaz v koleni a zároveň se mi povedlo udělat prasklinku na vnitřním menisku. operace nebyla nutná, od doktora mám akorát za úkol dostat svaly do původního stavu (nohu jsem měl téměř dva měsíce ve fixní ortéze).
svaly už pomalu nabývám, ale co mě pořád trápí je to, že se mi v koleni neustále tvoří voda. na punkci jsem byl už sedmkrát (v intervalech jeden až dva týdny) a voda tam je zase. zpočátku byla i s příměsí krve, při poslední punkci byla trochu zakalená, bez krve. problém je v tom, že když v tom koleni mám vodu, tak docela bolí, po punkci se mi tři čtyři dny chodí celkem ok. navíc voda v koleni prý přetěžuje chrupavky.
nevíte někdo, jak zastavit nebo aspoň omezit tvorbu vody v koleni? neznáte nějaké tabletky (teď užívám wobenzym), mastičku, klidně třeba nějaké bylinky... ale co s tím? vážně už mě to nebaví
uvažoval jsem i o poláriu (sauna naruby, -160 °C), ale nevím, jestli by mělo kýžený účinek
díky za všechny rady
Offline
Před asi 10 léty jsem si něco podobného uhnal taky. Daň za svépomocné stavební úpravy domu. Nejvíc pomáhaly punkce, abych vůbec kolenem pohnul. Napřed příměsi krve, pak hnisu, potom čirá voda. Mockrát. Bral jsem léky a masti na zmírnění otoku (voltaren? už si nejsem jistý) a antibiotika.
Považoval jsem to za konec sportování a na dlouhou dobu to tak bylo. Běhání nepřipadalo vůbec do úvahy. Kolo jsem pak opatrně zkoušel, ale i po dvou letech to dost bolelo při vyšší námaze a při přechodu ze zimy do tepla. Léty se to docela stabilizovalo na snesitelné úrovni, ale změny teplot mně dělají problémy pořád. Zvykl jsem si. Po několika letech jsem si už troufnul i na 12-ti hodinovku na kole, ale to už koleno protestovalo. Ježdění v zimě byl neřešitelný problém. Otok, bolest, mastičky, obklady. Pořád dokola, několik let.
Zkusil jsem běhat, to kolena tolik neprochladnou, říkal jsem si. Opatrně, ne přes bolest, ne kopce, pozor na prochladnutía a další zranění. Po roce se běh stal téměř každodenní činností a koleno se zlepšilo natolik, že vadí už jen prudké změny teplot. Po dvou letech běhání kombinovaného s kolem mám už spíš jiné drobné zdravotní potíže, způsobené většinou mým nerozumem a někdy nereálnými cíli. Běhám a šlapu tolik, že tím jdu (někdy) svému okolí na nervy, mým nervům to dělá naopak moc dobře.
Možná Tě víc děsím než povzbuzuji, ale chrupavky prý nedorůstají. Takž jde o to najít kompromis mezi chtěním a možnostmi - a nespěchat. Masti, enzymy atd. asi pomohou, ale nejvíc pomůže trpělivost.
Offline
Já trpím na otoky obou kolen už asi od svých 10ti let. Nejprve to bývalo třeba i 2x za měsíc. Jako děcko jsem nechápal, co děje. Rodiče mě vozili po doktorech a nemocnicích. Buď mě to jen zavázali a nebo v tom "lepším" případě mi udělali punkci. V 16ti letech jsem šel na arthroskopii, ale nic nezjistili a nijak mi nepomohli. Spíš mi doporučili přestat se sportem. Vydržel jsem to asi tak půl roku a začal jsem postupně zvyšovat dávky. Hlavně jsem jezdil na kole a pak přišel na řadu i běh a plavání. Jak se svaly a vazy kolem kolen zpevnily, tak se frekvence problémů prodloužila na současný 1 otok za rok. A vím, jak tomu předcházet. Před každým během se musím dobře rozcvičit. Především tedy zahřát kolena. Strečink a různé další cviky mi opravdu pomůžou. Běh začínám pozvolna a postupně zvětšuju krok a odraz. Za 15min. už cítím, že můžu běžet bez zábran.
Jinak na samotný otok asi můžu doporučit jen tu punkci a posléze rozhýbávání. Žádné léky mi nepomáhaly.
Offline