běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

já bych tutově změnil trasu. Potkal jsem divočáka jednou v jižních Čechách, už se stmívalo a málem jsem se z toho p...l strachy. Strašně jsem se lekl a pokud si tento zážitek nezopakuji, nebude mi to vůbec vadit.

určitě změnit trasu!
běhám v brdech, potkávám je často, občas i s mladými, a nejsem úplně bojácný, ale pokud na Tebe dvakrát vrčelo...  vzdej se.
ona Ti ani pistole nepomůže, zblízka sklouzne koule po té šílené lebeni a seš roztrhanej na cucky během pár vteřin.
to fakt není na risk.

Ty jo, je mi divné, že pokud jsi tam běžel (se světlem?), že to prase neuteklo. Ale jak, píšeš, jestli tam leží a vrčí, tak nezbývá než pokorně změnit trasu. On ten divočák je opravdu nebezpečné zvíře...

mapo psal:

A jsou ty prasátka nějaký drzý a ochočený, lidí se nebojej

...což je nakonec naše výhoda. neberou nás za nepřítele. kdyby byla vyděšená (a tudíž agresivní) , možná by behej.com mělo už méně čtenářů

Mozno to bude trosku OT, ale prave s medvedom som mal tuto jesen skusenost. Bol som na advokatskom seminari v Nizkych Tatrach a tesne pred zotmenim som vybehol smerom na Chopok cez hreben. Po chvili som zbehol z asfaltky a zabocil po lesnej ceste do strmeho kopca. Hned na zaciatku som stretol lesnikov, co sa pasovali s rampou a posmesne nieco na mna vykrikovali. Clapov s puskami zasadne ignorujem a tak som si to fucal do kopca dalej. Asi o 4 km dalej som za jednou zakrutou zbadal akysi pohyb. Chvilu som bezal dalej a vravel si, ci na mna ti lesnici neposlali psa (boli tam terenakom), alebo niekomu zo vzdialenej dediny nejaky neutiekol. Ked som sa priblizil, zbadal som asi 30m pred sebou na ceste nieco hnede a nemotorne, co sa pohybovalo tym istym smerom, ako ja, len pomalsie. Ked mi doslo, ze to je riadny kus maca, tak som od ulaku zakopol a narobil tak trochu hluku. Medved sa strhol a rychlo popobehol o par metrov. Ja som sa spamatal a mastil dolu kopcom, ako namydleny. Celu cestu som sa modlil, aby medveda nenapadlo si to seknut krizom a skrizit mi cestu o 6 serpentin nizsie. Myslim si, ze som bezal svoje najrychlejsie 3-4km (ja viem, dolu kopcom). Rychlejsie som bezal len pred svorkou rozzurenych psov na Mallorke, ale to bolo len 500m
Pri zaciatku lesnej cesty som znova stretol pofajcievajucich lesnikov, ktorym som opisal svoje stretnutie. Upozornili ma, ze som mal stastie, ze sa ma zlakol (ci ja jeho) a hned skocili do Gazika a uhanali smerom hore. Neviem ci ho dostali, ale dufam, ze nie. Stretnut ho tak na jar, tak neviem, neviem, ci by nechal odbehnut.

mapo psal:

A co dělat, když prase vyrazí? Třeba by se někdo mohl podělit o zkušenosti...
Už je to dýl, potkala jsem v lese v Klánovicích (Praha) mámu s odrostlými selaty, nebylo to tedy úplně zblízka, ale stačilo. A jsou ty prasátka nějaký drzý a ochočený, lidí se nebojej. Určitě jim neuteču, já tedy ne :-( I když je fakt, že probíhám lesem rychlejš a pořádně koukám.

Tak já mám zkušenost z téměř samého místa. V květnu 2002 jsem potkal v lese za "technologickým parkem" Praha - Běchovice ( GPS: 50° 5´ 40´´N, 14° 37´ 21´´ )  statného kaňoura. Zprvu jsem dělal, že ho nevidím, štětináč se však nenápadně přibližoval - nejdříve šikmo ve směru mého běhu, pak zahnul, zrychlil a přímo na mne ...  Pochybuju, že jsem kdy v životě běžel rychleji. Zachránila mne bříza, na které jsem strávil cca 40 min., neboť každý můj pokus slézt prase vytrvale sledovalo ( i se zvukovým doprovodem ). Nakonec jsem se odplížil kopřivami. Když jsem tamtudy běžel za 2 dny, měl jsem věru divný pocit.
Jinak se na venkově občas s prasetem v lese potkám a vyhneme se vzájemně, tento pražský "kousek" mě ale skutečně dostal.

Mato, nedávno jsem tak běžel lesem a říkal si, jak je fajn, že v Jeseníkách nemáme medvědy. A to dřív jsem vám je na Slovensku záviděl...

Maggie psal:

No vidíte, my, co běháme s nejlepším přítelem člověka, se prasátka nebojíme. I když - člověk nikdy neví, že jo?

No, zas tak sebejistě bych si se psem nepřipadal... Kámoši, co se věnují myslivosti mi líčili případ, kdy lovecký pejsek zalezl do houští za prasaty. Hrozný řev, zápas a nakonec po pejskovi zbyl jen obojek...

Tak jsem se dosud bála psů a medvědů, tak že by k tomu přibyla prasata? Asi běhat kolem brlohu prasete není nejideálnější, zvlášť, kdyby se jednalo o bachyni, budou tedˇ někdy slehávat a to pak může být opravdu zlá. S prasaty jsem se setkala  nejblíž tak z 20metrů, když přebíhali cestu po které jsem šla. Jednou dokonce jsem mezi ně vjela na kole na silnici poblíž Nového Jáchymova (okr. Beroun) Zatím si myslím, že se vyhnou, jsou přemnožení, ale zatím nejsou hladoví a v lidech nevidí kořist. Hrozně moc se bojím volně puštěných psů, psí reflex je skočit po tom , co běží a v dnešní době spousta lidí chová bojová plemena ke své ochraně, která pak nedokáže zvládnout. Viz případ psů z pražského squotu Milada či pokousaný 71 letý cyklista, kterého shodil z kola a pokousal pes, jehož majitelé byli stále jednou nohou v kriminále. Ten člověk bude mít už možná navždy poničené zdraví a jim se tak moc nestane i když se je díky jeho duchapřítomnosti podařilo vypátrat.

a