běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

Ja nevim, ja se nebudu hadat:-). Zas tolik tomu nerozumim.

Vychazela jsem z toho, ze sporttestery pocitaji kalorickou spotrebu z tepovky a vahy? Kdyztak me vyvedte z omylu. Mozna je to nejaky hodne hruby odhad na zcela prumerneho jedince, ktery nepocita s trenovanosti. Pak s vami asi do jiste miry souhlasim. Ale stejne je clovek individuum:-)

Howgh:-)

Editoval dees (2006-07-21 15:30:04)

dees psal:

Ja nevim, ja se nebudu hadat:-). Zas tolik tomu nerozumim.

Vychazela jsem z toho, ze sporttestery pocitaji kalorickou spotrebu z tepovky a vahy? Kdyztak me vyvedte z omylu. Mozna je to nejaky hodne hruby odhad na zcela prumerneho jedince, ktery nepocita s trenovanosti. Pak s vami asi souhlasim.
Howgh:-)

Podle mě (laicky) podstatný rozdíl je v tom, že pokud běžím tak, že se ještě nezadýchám, tak spaluju převážně tuky; když běžím rychleji, je pro spalování tuku málo kyslíku a začnou se spalovat cukry. Energetický výdej bude stejný, ale u rychlého běhu z nesprávných zdrojů (pro zhubnutí). Důsledkem je nejen to, že se spálí méně tuků ale i subjektivně větší pocit hladu.

Editoval Štefan (2006-07-21 15:30:54)

A kdyz uz jsme v tom, ten energeticky vydej urcite ovlivnuje technika behu-uspornost pohybu a tak-to souvisi s tim vyvinutym usilim, ale vyvijeji ho nase svaly, a i kdyz zbytecne a navic, tak musi neco spalit, ne? Bezec nepohybuje tezistem jenom dopredu, ale i nahoru a dolu.

Pamatuju si to dobre, ze kdyz nesu tasku, tak nekonam praci? (Ale o spalenych kaloriich navic bych se uz hadala:-).

...nejak mi to lezi v hlave:-)

Editoval dees (2006-07-21 16:02:11)

Tak jsem nahlédl do jednoho staršího článku, kde je pojednávám výdej energie v závislosti na rychlosti pohybu, ale je to opravdu složitější než dle fyzikálních zákonů, jak uvádí Štefan. Neplatí, že když já uběhnu v jednom dnu 16km za hodinu a druhý den to poběžím dvě hodiny, že v oba dva dny spálím stejné množství energie, viz tabulka:

Kategorie     Rychlost (km/hod)     Energetický výdej (kJ/kg)

A                chůze 1,6                           4,8 až 8,4
B                chůze 3,25                         8,4 až 12,6
C                chůze 4,0                         12,6 až 16,8
D                chůze 5,0                         16,8 až 21,0
E                chůze 5,5                         21,0 až 25,2
F                chůze a běh 7,0                25,2 až 29,4
G                běh 8,0                           29,4 až 33,6
H                běh 9,0                           33,6 až 37,8
I                 běh 9,5                           37,8 až 42,0
J                 běh 11,0                          42,0 až 50,4
K                běh 13,0                          50,4 až 58,8
L                běh 14,5                          58,8 až 67,2
M                běh 16,0                          67,2 až 75,6
N                běh 17,5 a více                 75,6 a více

Opravdu platí, že při vyšší rychlosti spálím více energie, i když třeba jenom o 10%. Stačí porovnat uvedenou tabulku pro extrémní rozdíl rychlosti (např. 1,6 a 16km/hod, kde je rozdíl více než 50%). A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly.
Ale na druhé straně pro chůzi 5,5km/hod a běh 11,0km/hod je energet. výdej uveden přesně dvojnásobně!
Takže kdo ví, kde je pravda. Asi někde uprostřed ...

Editoval Mirek Kostlivý (2006-07-21 19:26:02)

Mirek Kostlivý psal:

Tak jsem nahlédl do jednoho staršího článku, kde je pojednávám výdej energie v závislosti na rychlosti pohybu, ale je to opravdu složitější než dle fyzikálních zákonů, jak uvádí Štefan. Neplatí, že když já uběhnu v jednom dnu 16km za hodinu a druhý den to poběžím dvě hodiny, že v oba dva dny spálím stejné množství energie, viz tabulka:

Kategorie     Rychlost (km/hod)     Energetický výdej (kJ/kg)

A                chůze 1,6                           4,8 až 8,4
B                chůze 3,25                         8,4 až 12,6
C                chůze 4,0                         12,6 až 16,8
D                chůze 5,0                         16,8 až 21,0
E                chůze 5,5                         21,0 až 25,2
F                chůze a běh 7,0                25,2 až 29,4
G                běh 8,0                           29,4 až 33,6
H                běh 9,0                           33,6 až 37,8
I                 běh 9,5                           37,8 až 42,0
J                 běh 11,0                          42,0 až 50,4
K                běh 13,0                          50,4 až 58,8
L                běh 14,5                          58,8 až 67,2
M                běh 16,0                          67,2 až 75,6
N                běh 17,5 a více                 75,6 a více

Opravdu platí, že při vyšší rychlosti spálím více energie, i když třeba jenom o 10%. Stačí porovnat uvedenou tabulku pro extrémní rozdíl rychlosti (např. 1,6 a 16km/hod, kde je rozdíl více než 50%). A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly.
Ale na druhé straně pro chůzi 5,5km/hod a běh 11,0km/hod je energet. výdej uveden přesně dvojnásobně!
Takže kdo ví, kde je pravda. Asi někde uprostřed ...

Podrobná tabulka je v knize kolektivu autorů: Vytrvalostní trénink.
http://www.eruditus.cz/knihy/kolektiv-a … ce-sportem
Je tam uveden energetický výdej za minutu v závislosti od tělesné hmotnosti a rychlosti nejen pro běh ale taky chůzi a jízdu na kole. Podle této tabulky mám při uběhnutí stejné vzdálenosti při různych rychlostech stejný energetický výdej nezávisle na rychlosti.
Je to zřejmě ideální případ, v praxi se asi můžou tyto hodnoty pro rúzne běžce nepatrně lišit (něco jako "účinnost" vynaložené námahy).  Ale pro zrovnání mého energetického výdeje při různých rychlostech je to zanedbatelné, "účinnost" mám při rúzných rychlostech přibližně stejnou - možná až na finiš.

Editoval Štefan (2006-07-24 08:08:52)

Ve vedrech je to to samé, tělo se potřebuje ochladit....

Devce psal:

Mirek Kostlivý psal:

Tak  A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly.

Neni toje subjektivni pocit, ze spalis ve vedru vic? Napadlo me, zda v teplotach kolem nuly a pod nulou nevydavas jeste energii navic na to, aby udrzel telo v prijatelne "provozni" teplote...

Z fyzického hlediska opravdu 2 různě trénovaní běžci, kteří zaběhnou stejnou vzdálenost za stejný čas vykonají stejnou práci. Množství spálené energie je ale u každého jiné. Je to závislé i na účinnosti spalování a efektivnosti převodu svalových kontrakcí do dopředného pohybu těla. Tato efektivita je větší u trénovaného, takže ten pak spálí míň energie, i když vykoná stejnou práci. Myslím, že je to podobné jako když srovnáme měrné energetické potřeby např. elektrického motoru a parního. Parní má menší účinnost, takže na stejnou práci spotřebuje víc energie.

Ha zrada ,
To znamená, že když budu chtít zhubnout tak spálím víc jako netrénovaný začátečník.
Takže přestávám běhat.

To Stefan:

V týhle zemi již nějakou dobu neplatí ani fyzikální zákony tak co se divíš .

To does:
Z definice práce skutečně vychází, že pokud držíme tašku nehnurě, tak nekonáme práci.
Ale když ji pohneme, je jedno v kterém směru, už práci konáme. Když držím tašku, vykonám stejnou práci, jestli udělám krok. nebo o stejnou vzdálenost pohnu rukou.  Nedělal bych práci, kdybych držel tašku a jel na pohyblivých schodech.
Nebo jinak:  člověk vážící 70 kg vykoná při překonání stejné dráhy větší práci jako 60 kg, ale stejnou, jako 60- ti kilogramový člověk nesoucí 10 kg tašku (pokud s ní nepohybuje taky vertikálně)

:-)) Trochu bych ty předchozí definice opravil: Přísně fyzikálně konám práci, když překonávám nějakou sílu, například tíži, po dráze proti směru té síly. Když tedy přemístím tašku vážící 20 kg o metr horizontálně, tak mechanická práce přísně vzato je nulová a je jedno, jak je těžká. Rovněž když běžím po rovince, nevykonávám vůbec žádnou mechanickou práci... Pokud ale běžím do kopce, po schodech, šplhám po laně, překonávám tíži svého těla po dráze, která se rovná výškovému rozdílu. Je jasné, že přísně fyzikálně definovaná mechanická práce se může velmi lišit od spotřeby energie.

Veškerá spotřeba energie v takových případech je prostě v tom, že udržet určitý sval v určitém napětí stojí energii, stejně tak jako uvést sval do stavu napjatého...

Pokud stěhujete klavír z 2. poschodí do přízemí, z hlediska fyzikálního nekonáte žádnou práci, ale naopak dostáváte. Ve skutečnosti se ale pěkně nadřete, když nechcete, aby se jeho polohová energie vybila najednou...

Tahle diskuse se mi moc líbí, jsem zvědavá kam se nakonec dostanete. Na to, že jsou prázdniny a venku i vevnitř neskutečné teplo, tak vám to pěkně pálí, klobouk dolů.
Iva

To Štefan:

Ano, je to presne tak. Pokud premistujes naklady chytre, nevykonas zadnou praci, ale poradne se nadres. Neni to perpetuum mobile-nekonas praci, ale potrebujes na to energii-takze je to spis opak:-).

( Skoda, ze sem neumim nakreslit par hmotnych bodu a sipek:-). )

Pri behu samozrejme nejakou praci konas, protoze menis vedle horizontalni i vertikalni souradnici teziste.

To running observer: Ty koleckove brusle jsou dobry priklad.

Editoval dees (2006-07-24 14:36:25)

jen dotaz.
každý tělo spaluje trochu odlišně, a každý běhá na trochu odlišný tep. frekvenci a metabolizmus, takže se mi zdá, že každý na délku běhu např. vydá "trochu" jinou energii.
příklad:
vzdálenost běhu 10km
začátečník na 150tepech rychlost 6km/h /// pokročilý na 130tep. 6km/h
nejsem si úplně jistý že když doběhnou vydají stejnou energii.

Taky bych řek, že trava udeřil hřebík přímo na hlavičku

Travo-takto znela otazka, nez se do toho zacala plest mechanicka prace:-).

Ja se k tomuto vyjadrila tak, ze si myslim, ze ten na 130 spali min. Projdi si diskuzi zpatky. Prijemne cteni, je toho dost:-).

dees psal:

To Štefan:

Ano, je to presne tak. Pokud premistujes naklady chytre, nevykonas zadnou praci, ale poradne se nadres. Neni to perpetuum mobile-nekonas praci, ale potrebujes na to energii-takze je to spis opak:-).

( Skoda, ze sem neumim nakreslit par hmotnych bodu a sipek:-). )

Pri behu samozrejme nejakou praci konas, protoze menis vedle horizontalni i vertikalni souradnici teziste.

To running observer: Ty koleckove brusle jsou dobry priklad.

To je ono, síla má i vertikální složku.

ahoj vespolek,
včera jsem si dal zkušební výklus 6km/488kcal a jako správný tragéd na 150tepech. Jediný co mě trochu omlouvá je, že mě bolí vnější úpony na levým koleni a   tak jsem to byl jen vyzkoušet. Horko bylo jako snad na Liberecku ještě nikdy .
Takže si od nynějška budu sledovat spálený kalorie v závislosti na tepech a uvidíme jestli jsou v tom podstatný rozdíly.

---
neznáte nějaký protahovací cvik na zado-vnější část stehna, případně i svalu jdoucího přes holeň ? za každou radu díky /klasický strečink mi na tyhle svaly nějak nezabírá/

ja mam 180/81 a je to obtizne.