běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

Ahoj,
budou behem zimy jeste nejaky zajimavy akce nebo az se zacatkem noveho BV? Treba i nezavodni vybehy (neco jako ted v Beroune)? Sice by to byla spis nahoda, ze bych zaroven byl doma, ale treba by se obcas zadarilo.

vl001: Díky, odpověděl jsi za mě
Silvestrovský běh určitě poběžím, bude-li přiměřeně sloužit zdraví. Opět ho pojmu jako "společenskou událost", nějaký solidní výkon z mé strany letos nehrozí. Od Nového roku plánuji brutální odtučňovací kůru + maximální rozumný trénink. Obojí bude dost náročné na disciplínu, kterou budu muset někde vzít, zatím nevím kde Součástí tréninku budou v případě sněhu samozřejmě i běžky, na kterých jsem supertragédem. Z lyžařského BV se účastním každý rok jenom memoriálu Roberta Cinka, neboť to byl můj kamarád, a čím dál víc se tam ztrapňuji. Naštěstí součástí tohoto podniku je i obyčejný běh, kde si vždycky aspoň trochu spravím chuť.

Hejkal psal:

Trošku chlubení off topic:
Jukl jsem na http://www.atletikajihlava.cz a Láďa Urban, tj. atlet, kterého jsem 17.11. porazil, skokem 210 cm vyrovnal krajský rekord ! Hurá !

Gratuluji,kolik jsi skočil ty?  :-)

Editoval milan (2006-12-15 11:33:17)

Konec roku bývá obdobím bilancování. Hejkal vzpomíná, kdy kam skočil, já na pár řádcích zavzpomínal na letošní ročník Běžce Vysočiny - http://vl001.blogspot.com/2006/12/zhodn … -2006.html , pochopitelně jen subjektivně ze svého pohledu.

Už se těším, až zase vyrazím na nějaký závod na Vysočině a porazím tamní zkušené běžce. Teda, některé. Třeba i jeden by stačil. Snad. Budu doufat

Ahoj Vysocane, mozna se to uz diskutovalo, ale proc je vetsina zavodu v patek vecer? Rikal jsem si, ze bych se par zavodu zucastnil ... ale asi ne. Mozna nejaky 1-2 sobotni. Nejak si nedokazu predstavit, ze po celem dni v praci, bych dokazal bezet nejaky zavod.

Ahoj, to byl jenom takovy povzdech ... rikal jsem si, ze kdyz budu obcas doma, ze bych si sel zabehat a byl jsem zklamany, ze to asi moc nevyjde. Koukal jsem do kalendare a Chotebor a Trest jsou pred PIMem, tak bude zalezet, jestli na nej pujdu nebo ne. Ale ta pulka by mohla vyjit!

Ahoj, Bohouši ! Vítej na fóru
Škoda, že Ti nezbyde čas na popis zážitků, za ty roky jich určitě není málo.
Moje povídání o SB sis přečetl na mém blogu hejkal.bloguje.cz - odkazuji na něj tady na fóru ve svém krátkém příspěvku k tomuto závodu. Takhle to chci dělat i dál - tady krátký "štěk" a na blogu podrobnější popis. Dostaneš se tam i kliknutím na odkaz "web" z každého mého příspěvku.
Možná jsem se už zmínil, že bytostně nesnáším zkracování tratí - pak bych si mohl klást oprávněnou otázku, proč ten závod vlastně běžím. "Protože musím" si mohli odpovídat max. hokejoví dorostenci kdysi na 3x přes kopec - a ti opravdu "řezali" jednu zatáčku za druhou. Spolu s nimi se semo tamo svezl, nejspíš neúmyslně, i některý z našich běžců, mně se podařilo odolat. Občas se nechal někdo unést i na Heulose - v roce 1989 při mém 2.startu vůbec (Běh Práce) mě takto "předběhl" jeden starší pán, který už od té doby žádný závod neběžel (kromě orienťáku, ale ty zas neběhám já), takže už jsem mu to nikdy nemohl vrátit - tedy nemysím to zkrácení Tehdy při seběhu řízl jednu zatáčku o 5-10 metrů a druhou - dole nad potokem - dokonce o 15 !
Zázračného času 23:34 jsem dosáhl v roce 2002, tedy před 4 lety. Neběželo se tehdy vedle gymplu ani na přilehlém chodníku (jako např. loni), ale po chodníku na protější straně - ke kinu Dukla a pak se přeběhl přechod, na kterém byl policajt. Celý závod jsem běžel za Pepou Opavským a až do 3.kola jsme měli před sebou 3 kluky, které jsme pak předběhli. V posledním kole byl na dohled Zdeněk Procházka. Všichni jsme běželi naprosto stejnou tratí a jsem přesvědčen, že jsme si úsek od KB k Dukle nezkrátili po přímé cestě (přeponě), ale poctivě jsme šli přes pravoúhlou zatáčku (po odvěsnách). Trať byla myslím i tak značená. Bylo by riskantní a naprosto ujetý ignorovat policajta stojícího na přechodu vpravo (+ značení) a přeběhnout po nechráněném přechodu vlevo u Dukly.
Tyršovka je trochu jiný kafe - až do předloňska jsem si myslel, že je víceméně jedno, jestli se běží po chodníku nebo po silnici - v drtivé většině případů jsem použil chodník. Poté, co jsi mi vysvětlil, že silnice je naprosto nepřípustná, toto pravidlo striktně dodržuji. Občas vídám běžce, který to po té silnici vezme, i letos (vlastně už loni )
Co jsem viděl, tak po klikatých cestičkách v parku se běhá korektně - až na 2 výjimky. Hned 1.zatáčka - ostrá vracečka do kopce vlevo ke zkrácení dost svádí, ono to tam často brutálně klouže. To je jediné místo, kde občas podlehnu i já - maximálně o metr a proto, že běžec přede mnou udělá to samé. Některé běžce občas svede i vracečka nahoře u semaforu, takových případů jsem ale viděl jen pár.
Tolik má odpověď - rád podiskutuji o čemkoliv, tady i naživo.

Editoval Hejkal (2007-01-22 15:18:23)

Mám trochu času a tak jsem se dost těžce prokousal přihläšováním do fóra.
Byl jsem v minulém týdnu dvakrát běhat na Heulose. V tomto fóru někdo napsal, že se jedná o atipickou trať v Běžci. K tomu dodávám. Závody na Heulose (jeden na jaře a druhý na podzim) mívají největší účast. Jinak jsem si vzpoměl na rok 1980, kdy jsem zde závodil poprvé. Bylo to týden po legendárním Jihlava - Čeřínek, na který jsem se nechal nalákat svým kamárádem Láďou Roubalem. Byl totiž zahrnut do oslav dne železničářů. Po závodě Vašek Vantuch nám zdělil "tak co hoši, příští týden na Heulose". Kolik to je? "Jen šest". A Láďa hned: to půjdem, tady jsme uběhli 14. Tak jsem se vlastně dostal k Běžci. Jako dnes vidím, jak čekám u dřevěné boudy (tehdejší správní budova) a s Vaškem čekáme až přijde čas na náš interval startu. Pak jej vidím jak supí v mlžném oparu podzimního rána po cestičce nahoru. Já startuji 30 vteřin za ním spolu a nějakým žákem. Ten hned nasadí šílené tempo, kterému se nezkušeně snažím stačit. Naštěstí po pár desítkách metrů on pokračuje nohoru po zelené a já odbočuji vpravo na červenou. Zde začíná rovinka a tak se mám kde vydýchat. Dost při tom zpomaluji. Pak další trhák. Tam mně předbíhá Karel Hicl starující 0,5 min. za mnou. Během prvního kola mně stále někdo předbíhá. Až u potoka vidím před sebou jiného žáka, který dokončuje svoji zelenou. Měl bych také někoho předběhnout a snažím se zrychlit. To jsem neměl dělat. Nepředběhl jsem ho a navíc u plátna před řadou diváků se dusím a asfalt pod nohama je hodně tvrdý. Druhé kolo jsem si připadal na trati opuštěný. Nikdo mně aspoň nelákal měnit tempo. V hlavě vrtalo jaká to bude asi ostuda. Nakonec to tak špatné nebylo i když né nejlepší. Při intervalové lyžařské individuální časovce představa skutečného porovnání výkonů byla dost zkreslená. Hned jsem také získal poučku, že mněnit svoje tempo se nevyplácí. Dodržuji jej dodnes a někdo přede mnou a za mnou mně nemůže z něj vyvést.
Podruhé jsem zkusil poprvé běžet červenou v opačném směru. Je to podle mně určitě lepší paráda.
Také jsem zjistil, že Pohár behej.com přešel na náš 32 let starý způsob bododování podle času. To potěší, když jsi příkladem.

Bohouš: Paráda, hned je tu zážitek, a to z doby, kdy jsem o BV neměl ani tušení ! Jen tak dál, tj. měj trochu času častěji
Ghost Buster: Potíž je v tom, že autorem programu pro výpočet výsledků je běžec, který před časem s BV přetrhal všechny vazby. Možná by ses divil, kdo to je...

Hejkal psal:

V pátek byl naštěstí na Watersovi, jinak by ten blázen asi běžel, nedoběhl by nebo daleko za Ghost Busterem a dnes by zřejmě řešil zápal plic

Jen se už konečně vyleč, ať můžeš "lítat"

Hejkal psal:

Hejkal - hloupě marodí, kašle a je hned unavenej
   V pátek byl naštěstí na Watersovi, jinak by ten blázen asi běžel, nedoběhl by nebo daleko za Ghost Busterem a dnes by zřejmě řešil zápal plic

Kdybych věděl, že ještě někdo z kategorie běží AŽ ZA MNOU, nejspíš bych se "tolik nehnal"

Hejkal psal:

Já včera pod vlivem posledního teplého dne hlemýždím tempem vyklusal 4 km, dýchal jsem nosem, a to i do prudšího kopce, TF byla o 10 víc než je při tomhle "tempu" zvykem a ráno jsem musel odkašlat půlku plic !

Z pohledu do výsledků je zřejmé, že si Hejkal pouze připravoval půdu pro případný výbuch, který jako obvykle nenastal a jako obvykle jsem zůstal za ním, ač mám právě skoro formu To Ghost Buster byl konzistentnější, kupodivu oproti minulému týdnu mu neposkočila forma skokem a tudíž mi bylo dopřáno v posledních metrech ho poprvé v životě překonat Ó díky.

Tento týden budu odpočívat jízdou na kole, těším se na pokračování v Jihlavě!

První dva závody máme za sebou a dnes se, jak já někdy říkám, se běžecký cirkus přemisťuje na Heulos v Jihlavě. Já osobně první etapu absolvoval. Některé skalní tváře mně tam chyběli. Bylo pátek a navíc 13., tak jsem byl velmi opatrný. Navíc jsem měl příští den oslavu kulatého jubilea. První chodecká vložka byla těsně před Zbornou. Ve Zborné jsem potkal dorostence Šťávu a Hromádku. Ti si pěkně zakufrovali až k hospodě, místo otáčky hned na kraji obce. Ve stoupání za Zbornou šel přede mně Jiřík. Druhá krátká chodecká byla před Smrčenskou silnicí. Eibelovi jsem tím udělal asi radost, ale ne na dlouho, v klesání do Zborné opět viděl moje záda. V úvoze k Pávovu to byli další dva. Chtělo by to nějaké kilo dolů. Kdo to má do kopců tahat. Čekal jsem katastrofální čas. Byl jsem příjemně překvapen. Navíc moje Janulka zaslechla poznámku "že byl Bohouš přede mnou mně naštvalo". Dnes se opět chystám na trať. Žádná sláva to asi nebude, na patě mám ze sekání trávy na ateltice pěkný puchýř.

Zítra se na vás těším. Minulý týden, ač jsem se těšil na závod já, musel jsem, jako nejednou, být u stopek. Výpadek budu muset asi nadradit Opatovem. Nikdy jsem neměl tu čest, ale co ten závěrečný kopec před hřištěm??? Třešť jsem běžel devětkrát. Poprvé v roce 1981. Cesta v lese, po odbočení ze silnice byla tenkrát nezpevněná. Také v místě odbočování na silnici do Třeště se běželo po pěšině v trávě. Na tomto závodě se vyplatí nepřehnat první polovinu. Pak jsou síly v klesání ze sedla Špičáku natáhnou krok a vychutnat si několik pokořených soupeřů. K tomuto zrychlení patří, aspoň u mně to tak bývalo, zákonitá malá krize v kopečku za benzínkou.

Bohouš psal:

... Třešť jsem běžel devětkrát. ... Na tomto závodě se vyplatí nepřehnat první polovinu. ...

Nepřehnat první polovinu - o to jsem se snažil loni. Naordinoval jsem si tepovku do 160 během první třetiny závodu. Dopadlo to nevalně. Zhoršení o více než 3 minuty. Letos - již bez snímače TF - jsem se vrátil ke strategii "utíkej, co to dá (dokud můžeš) " - a málem jsem trhnul osobák. (K tomu bych ale potřeboval, aby za mnou někdo občas "Hejknul")
Tenhle závod má jednu z nejhezčích tras a nejpříhodnějších povrchů. I těch kočičích hlav v Pávově už ubylo. Nevýhodou je vzdálenost startu a cíle a konání dětských kategorií jinde než v místě startu.
Inu - něco za něco.
Nashle ( a doufám, že tentokrát i Nazhle ) v Plandrech.

Tak teda Plandry - 44:27, téměř minutu za OR a téměř taky tolik za klusajícím vl001. Až ten poběží naplno...
Více časem na blogu. Právě jsem tam slavnostně dal JC Datalusku

Běžel jsem stejným stylem jako Ghost Buster, akorát "trochu" pomaleji. Mě šokoval už v Třešti, tady utek o něco méně.

Už jsem komentáře napravil, díky.

A víš dobře, že ti stačí jediné - chvíli počkat. Když mám štěstí, bývám lepší na začátku sezony a pak na kratších tratích. A ony přijdou i jiné a uprostřed

18.5.2007-Stonařovské aleje-kros-20km
Druhý nejdelší závod letošního ročníku Běžce Vysočiny, alespoň tedy pro hlavní kategorii. (Pro ženy je od loňska druhým nejdelším silniční Běh Chotěbořskem). Pěkná trať díky neobvyklé topologii (první čtvrtina ze Stonařova k zámku Aleje, pak dvakrát pětikilometrový okruh po lesních cestách a pěšinách a nakonec zpět od zámku do burácejícího kotle ve Stonařově) umožňuje z jediného stanoviště podávat občerstvení po každých pěti kilometrech. Obdobné pojetí má i podzimní běh Březinou v Polné, tam se ale okruhy běží levotočivě a občerstvení=0.
Letošní závod byl vyšperkován nejen ideálním běžeckým počasím (teplota 15-17 stupňů, jasno, čerstvý severní vítr usnadňující nasazení solidního tempa v prvních třech kilometrech závodu, "suchá" trať), ale také účastí naší atletické hvězdy, celebrity v tom nejlepším možném slova smyslu, držitelky snad nejodolnějšího atletického světového rekordu v běhu na 800 metrů Jarmily Kratochvílové (čas 1:53,28, z 26. července 1983). Tedy - ne že by běžela s námi. Účastnila se jako oficiální host, startér, předávala a podepisovala diplomy, pózovala zájemcům o foto.
O tom, že zakladateli tohoto běhu jsou vlastně fotbalisté, napovídá místo startu a cíle: půlicí čára fotbalového hřiště. O co komfortnější je pažit startovní a cílové rovinky, o to záludnější je povrch pěšinami vedeného lesního úseku, kde o kořeny, větve, kamení, bažinky, příkopy, rýhy a poměrně ostré zatáčky není nouze a kde nejen udržet vertikální stabilitu ale i dodržet předepsanou trasu vyžaduje značné soustředění závodníků.
Jakožto závislákovi ujíždějícímu na endorfinech, který vyhledává stále vyšší dávky - je mi trochu líto, že delších závodů nám v Běžci ubývá, o to víc jsem se těšil na start ve Stonařově.
Podařilo se napoprvé, a 54 členný chumel se vydává proti proudu Jihlávky směrem k lesu obklopujícímu zámeček Aleje.                 
Na čtvrtém kilometru se mi daří dotáhnout se na dvojici Jarda H. a Honza R. Běžím s nimi asi 2 km, pak ztrácím trpělivost (vidouce, že necelých 40 metrů před námi běží stejné tempo i Martin B.) ujímám se špice a snažím se naši trojici na Martina dotáhnout. Nesetkávám se však s kladnou odezvou, takže to na lesních pěšinách, na které jsme mezitím odbočili, zkouším individuálně. Daří se, avšak jen na chvíli. Po výběhu na asfaltový úsek vracející nás k zámečku s Martinem kontakt ztrácím a předhání mě nejen dosud se poněkud šetřící Zdeněk P., ale záhy i Honza s Jardou. Běžíme už 11. kilometr a zrovna v mém oblíbeném, mírně klesajícím rovném a relativně hladkém úseku, mě přepadá krize - píchá mě na hrudníku, takže zpomaluji a oba soupeři (spoluběžci?) mi odbíhají. Zbytek závodu dobíhám v podstatě sám - sice mám Jardu stále v dohledu, ale na dotažení už to není. Zpestřením je předběhnutí některých závodnic, které si vychutnávají svých patnáct kilometrů déle než já dvacet.
V cíli zjišťuji, že poprvé v letošní sezóně zabíhám lepší čas než loni na osm bodů to ještě o nějkakých 16 vteřin nevychází, ale že díky neúčasti Petra Š. se můžu (ještě minimálně po dva týdny) vyhřívat na realitě naprosto neopovídajícím třetím místě průběžného pořadí, byť v úctyhodném odstupu za letos výrazně lepším Ivanem.
O dramatech, která se odehrávala za mnou se se zatajeným dechem dočítám až po několika dnech z blogů vl001 a Hejkala. Skvěle, bloggeři!   
Protože obě dcery plánují na následující den náročné závody, vynechávají Stonařovskou příležitost - díky tomu ale získáváme pár fotek, jako například tuhle:

Další zážitek nám Bohouš a spol. naplánovali až na 1.června. Bude to Kamenická patnáctka. Její profil i povrch jsou mi sympatické. Jestli nebude vedro jako předloni a větrno jako loni, mohlo by se opatrně uvažovat o dalším "zpomalení zhoršování".     
Čekání si ale můžeme zkrátit pátečním závodem v Chotěboři: http://atletika.webpark.cz/propozice48.htm, takže "absťák" nehrozí.

Tady to spinká. Sezóna se po pauzičce zase rozběhla a vlákno málem opouští titulní stránku
Naplánoval, vysnil jsem si na Kamenici zázračný výskok formy - něco jako Ghost Buster v Třešti nebo Jindřich právě tady v Kamenici. Realita byla jiná. Počáteční zklamání však nakonec přecijenom vystřídal dobrý pocit.
Více dnes později večer na blogu.