běh, běžecké boty a maraton - fórum behej.com a behy.cz

Ze by? Ale ma to par hacku-bojim bojim studene vody:-) a nemam vhodne kolo. Letos bych nejaky triatlon dala rada, tak uvidime. Jsem taky uplny greenhorn. Predpokladam, ze uvazujete o tvrdsi variante.

P.S. Ale jestli v tom terminu budou Racice, tak je ma volby jasna.

Rosťa psal:

Letní soustředění v Račicích by mělo být 16.-18.6. Sníh není v popozicích uveden:-)

No to pevne doufam;-). I kdyz, aspon by byla zabava.

dost mě mrzí, že letos Morava na xteře ostrouhala - vše v Čechách (vše mám celkem z ruky, resp. v blbých termínech)...
jinak vám kluci budu držet palce!

forest psal:

dost mě mrzí, že letos Morava na xteře ostrouhala - vše v Čechách (vše mám celkem z ruky, resp. v blbých termínech)...
jinak vám kluci budu držet palce!

Nejsem si úplně jistý, že nic terénního na Moravě není. Např. 13.5 mají něco dělat www.trilamy.org přímo v Brně (Říčky). A je i pár dalších. Ale asi ne zařazených do té nejvyšší kategorie?

Tucnak psal:

Zdar Tragedi,

dovolili jsme si s Papaayou zalozit odnoz Traged teamu: Traged Triathlon Team a prihlasili jsme se na prazskou XTERRU, ktera se kona 10. 6. na Hostivařské přehradě.
Nejede tam nekdo? Jsme totalni tri-greenhorni a ridime se heslem: kazda rada dobra. Jedine ambice v tomto zkusebnim zavode pro nas jsou: dobre se pobavit a dojet.
Teren na Hostivari znam velmi dobre, tak vim co nas ceka. Ale jsme oba dva nadseni a urcite to chceme vyzkouset.

tri-ahoy!

Tucnak (triatlet-cekatel)

Ahoj Tri-Tragedi!
Tak jsem se taky prihlasil na XTerru, na ten hlavni zavod (0,9-24-7 km). Muze mi nekdo napsat o tom terenu? Par terennich triatlonu jsem uz jel, ale mam jenom crossovy kolo a sjezdy kolmych sten zrovna nemusim...

Diky!
rastef

nedá mi to a musím doporučit taky tento závod http://triatlon.webpark.cz/
byl jsem tam dvakrát, je fajn

Láďa Tarant psal:

Lubos M psal:

nedá mi to a musím doporučit taky tento závod http://triatlon.webpark.cz/
byl jsem tam dvakrát, je fajn

Škoda, že je to ve stejném termínu jako Moraviaman.

jaká škoda? vždyť Moraviaman je přece nejhezčí závod v ČR... (a není to jen tím, že je na Moravě ;-) )

Cakal som na report od drsnych chlapov z HARD varianty, ale bud neprezili, alebo ani nestartovali (nikde som  tam Tragedi neopren nevidel), tak aspon par slov k variante EASY (250m plavco - 7km kolo - 1.8 km beh).

Na uvod varovanie - cely zavod som siel s Misom, ktory sa plavat naucil v januari (lednu) a na bicykli som ho naucil jazdit v piatok (den pred zavodom), takze to nebude popis zavodu, ako skor popis trate...

Plavanie - teplota vody vzhladom k situacii vynikajuca, cakal som ze to bude ovela horsie, zaobislo sa to bez krcov. Casovu stratu sme nabrali uz na starte zavodu, vzhladom na to ze starter zakrical 2 minuty do startu a nasledoval vystrel, a to my sme este boli asi 50 metrov od startu, lebo sme nechceli byt vo vode dlhsie ako bolo bezpodminecne nutne Ale tych 250m sme absolvovali so ctou, a stratu na posledneho sme dokonca trochu stiahli.

Kolo - Vzhladom na to, ze som Misovi pozical svoj bicykel, na mna ostal moj stary, ktory prakticky nebrzdi a da sa pouzit na trasy kratsie ako 200m, hned na prvom stupani mi spadla retaz, co pritomny Mestsky policajt komentoval smiechom a slovami "Hele, ty fakt nemas kolo do terenu". A mal pravdu. Musim priznat ze jazda na kole v terene mi moc nesedi ani na funkcnom bicykli, a tak som miestami dost trpol. Trasa je naozaj pekna, jeden horsi (ale kratky) kopec, niekolko drsnejsich usekov (klady cez Botic, schody) - ktore som samozrejme so ctou isiel na vlastnych nohach. Co sa bezpocenosti a narocnosti tyka, myslim ze to nezodpoveda v propoziciach uvedenemu - EASY je vhodne pro zacatecniky i deti.  Je pravda ze uplny zaciatocnik Miso prezil bez zranenia, ale myslim s velkou davkou stastia, deti by som rozhodne na tu trat nepustil. A to sme mali trat uplne suchu, neviem ako by to bolo dopadlo, keby tyzden pred zavodom prsalo.

Beh - trat najprv mierne stupa, asi 700m po rovinke, nasleduje otocka a vracia sa spat. Na 1.8km sme sa ani nesnazili nieco vykuzlit, aby sme nekazili celkovy dojem z vykonu. Doslo to az tak daleko, ze usporiadatelka, ktora nas najprv vehementne povzbudzovala, ked zistila ze sa len usmievame a vyklusavame, nastvane prehlasila "Kluci, tady se zavodi!!!"

Celkovo: velmi prijemna atmosfera, organizacia na jednotku, obcerstvenie tiez, takze buduci rok do toho ideme zase!!!

Vlado

Chtěl tu někdo report drsných chlapíků z Xterry, tak tady ho máte, jde v podstatě o mail, který jsem zaslal Tučnákovi a byl určen jen pro něj, ale nakonec jsem se rozhodnul, že se s vámi podělím o svůj zážitek.

Takže začnu asi tím, že když jsem dorazil na prezentaci k závodu, tak jsem trošku ztrácel důvěru ve své síly, když jsem viděl ty našláplé borce ( i ženy) kolem sebe, ale je pravda, že tam byla i spousta takových, kteří měli kola se kterými bych jezdil pouze po pěkné asfaltce a nikoli po rovině a jejich dmoucí břicha mě nepřesvědčovali o zrovna špičkové kondici. (že by to byl Vlado - ha, ha, ha) Ale jaksi mi nedošlo, že součástí závodu je i Xtr Easy. Takže jsem si pěkně vybalil věci, našteloval kolo v depu, roztáhnul ručníček, nastavil přilbu, nachystal gely. Náhle tam začal někdo křičet start za 5 minut, všichni začali utíkat na písečnou pláž tak jsem běžel taky. Moc jsem to nepochopil ten start Easy měl být později, ale organizátor rozhodnul, že jsou už všichni připravení a může se startovat. No tak naskákali do vody odstartovali to, ale někteří pánové byli zmatení jako já a v době kdy už ti nejlepší byly v polovině plavecké části, teprve skákali do vody a zjišťovali, že jejich závod byl odstartován. No a když Easy prošla i cyklistickým depem, tak jsem zjistil, že tam zůstalo kolo mě a několika málo lidem. Teprve poté si dali do depa kola ti opravdový závodníci, to už byly jiné postavy a stroje. No pak došlo na ženy, těm to již pěkně odsejpalo, takže pohoda, když ženský doplavávaly, tak už jsem stál nachystaný po kolena ve vodě a musím říci, že neoprén je s u p e r. K tomu musím poznamenat, že jsem s neoprénem něměl vůbec žádné zkušenosti a koupil jsem si jej 2 dny před Xterrou a byl jsem ho na Hostivaři vyzkoušet den před závodem, s ohledem na časovou tíseň jsem neměl čas na něj natisknout, že se cítím jako člen Triatlon Tragéd Team. Ale byly tam i borci bez něj a zvládli to. Na plavecké části byly dva výběhy z vody.

Začínalo se na louce, co je pod beachvolleyballovým hřištěm, odtud se plavalo na písečnou pláž poblíž tobogánu, tam se vyběhlo, oběhl se pořadatel na břehu a opět se vběhlo do vody a plavalo na opačnou stranu, k asfaltové silnici, zde se vyběhlo ven jen se oběhl strom na břehu a opět do vody a již plavat zpět k depu. Při druhém výběhu byl trošku problém, že břeh byl už rozbahněný po závodnících, kteří tudy již proběhli, takže to klouzalo, v okolí byly kameny, takže zpět do vody jsem se vracel pěkně opatrně aby nedošlo k pádu, nebo k  úrazu. Tady zase musím poznamenat, že po koupi neoprenu došlo k havárii a praskla mi guma na mých oblíbených plaveckých brýlích a byl jsem zcela neplánovaně nucen si pořídit nové.

Plavání bylo bombastické, opravdu se mi plavalo špičkově a to jsem měl ty nevyzkoušné brýle zn. Emme, ale byly super, vůbec se mi nezamlžily a o průběhu závodu jsem měl stále přehled.  Je tedy pravda, že půl hodiny před závodem jsem požil ampuli GUTARU, asi mě to nakoplo !!! Při výběhu jsem svlékl neoprén jako nic, (měl jsem obavu, že to nepůjde) jen v depu jsem nemohl přes pravou patu sundat nohavici, ale byla to otázka vteřin. No a pak začlo peklo na zemi - horské kolo, vyjel jsem na louku do stoupáku vedoucího skrze plot a pak přes tu betonku co vede podél plotu Hostivaře, na další betonku - příjezdovou cestu, v tu dobu už mě pálili stehna jako bejk, už v tu chvíli jsem si říkal, to nemůžu vydržet. Navíc si říkám dyť já šíleně funím, nemůžu popadnout dech, co se děje a pak mi to došlo, já si nevyndal z uší špunty, které jsem měl kvůli plavání a strašně jsem prožíval vlastní dech. Na moment jsem zastavil a nacpal je do taštičky pod sedlo. Pak přišel šílenej sjezd, který mi při předchozí projíždce trati nepřišel až tak šílený, ale to už byla trať slušně rozježděná od předchozích závodníků. Zřejmě v euforii ze závodu, jsem to pustil trošku rychleji, než bylo třeba a stalo se přesně to čeho jsem se bál. Najel jsem na jeden z těch skokánků co tam vybudovali nějací trialisté či co. Byl jsem rozjetej jako blázen, původně jsem chtěl ten můstek minout, ale nepovedlo se. Ty bláho, to byl let jaký svět neviděl, ale ten pád ještě horší, rána jako z děla a už jsem dřel zem levou stranou těla. Seběhli se ke mě pořadatele zda mě něco nebolí, zda se můžu hýbat a tak, já myslel jen na to abych nepřekážel dalším závodníkům a hlavně aby mi někdo nedopadnul na záda. Takže jsem své kolo odtáhnul stranou a postavil se na nohy. No poblíž už leželi dva borci a s tím jedním to vypadalo dost vážně, mluvil tam s ním zdravotník a ten kluk mu říkal, že necítí nohy. To mi přišlo dost závažné, napadlo mě že by to mohla být páteř. Ale zpět ke mě. Kolo vypadalo celkem obstojně, jen ohnutý roh na řídítkách a ohnutá sedlovka, ale jen mírně. No zedřenej jsem byl dost, ale moc krve ze mě neteklo, hlava se mi již nemotala, ale stál jsem tam dobrých 15 minut, nakonec si říkám, že nejsem měkej tak jsem do toho šel nanovo. Samozřejmě již s obrovským strachem. Kopce jsem napůl vyjížděl a napůl vycházel a ty brutální sjezdy jsem kolo snášel, stehna v jednom ohni, a navíc se mi zdálo, že jak nastupovala únava, tak jsem už ani moc nekontroloval techniku jízdy, ale žádný významný pád se již nekonal.

Samozřejmě, že když jsem se křísil tak mě všichni předjeli a ve druhém kole už mě předjížděli i ženy. Třetí kolo jsem na trati protrpěl v podstatě sám a navíc jsem se v jednom sjezdu opřel rukou o skálu, jenže problém byl ten, že jsem si zapomněl v depu nasadit rukavice. Takže jsem si o skálu kvalitně rozseknul levou ruku na dlani pod palcem, nejdřív jako že nic a pak z toho začala pěkně crčet krev. Ještě že dole stali organizátoři i s první pomocí, takže mi to vydezinfikovali, dali náplast zavázali. V tu dobu jsem skutečně přemýšel zda má cenu se trápit a pohrával si s myšlenkou, že to ukončím, ale nakonec jsem to kolo dojel i s tou rukou, která mě začala docela bolet. Ale říkal jsem si, že při běhu ji nebudu potřebovat. V cyklistické části se jednalo celkem o tři kola a v blízkosti startu pořadatelé připravili hezký most po kterém se přejíždělo, to mi přišlo jako hezké zpestření pro diváky, ale i pro závodníky, tedy minimálně při sjezdu jsem si pěkně zakřičel, protože byl také dost prudký. A to nemluvím o části před shora popsaným mostem, kde se sjížděli betonové schody, to bylo také hodně kvalitní a vyžadovalo to zřejmě i ne zcela obyčejné kolo !! No nic tak dál.
Když jsem dával kolo do depa, tak jich tam už moc nebylo, ale dost mi tam fandili a řvali na mě ať do dám, tak mi bylo trapné se na to vykašlat. Takže jsem nazul boty a šel na to. To byla bolest, stehna pálili, opět ten drsný výběh od vody do kopce (šílený úvod), pak mě to opět shodilo dolů pod hráz přehrady a zase nanovo do kopce, ten už jsem nezvládnul a šel jsem chůzí. Ale měl jsem v záloze doping, otevřel jsem ampuli s názvem Shleha a na jeden zátah ji vypil. Vzápětí jsem to chtěl vyzvracet, ale nakonec jsem to zmáknul, chuť byla nezvyklá. Po výběhu toho kopce už to bylo po těch klasických cestičkách a oklikou kolem rybníčků, tedy v podstatě rovina až mírné klesání, a nakonec jsem doběhl ke startu a pustil se do dalšího kola. Tady mě trošku naštvali, protože mi to nikdo neměřil, na původním stanovišti pořadatelů, kde měli notebook a stopky nikdo nebyl. V první chvíli mě napadlo, že na mě zapomněli, ale oni již byly připraveni v cíli. Takže jsem oběhl další kolo a vítězoslavně doběhl do cíle, kde jsem se přihlásil pořadatelům, popravdě řečeno na mě koukali jako co chci. Ale vyhlášení bylo skutečně až po mém doběhu, takže to nebylo, tak že už by byli všichni pryč. Dostal jsem ionťak, hromadu šátečků ty byly mimochodem výborné a kecnul jsem si na zem.

Přišli ke mě kamarádi a říkají že vypadám hrozně, tak jsme chvíli kecali a za chvíli začla tombola podle start. čísel. No co myslíte, no vyhrál jsem, dostal jsem čepici se znakem Tour de France. Sladká útěcha za vytrpěná muka. Jinak během toho závodu na mě ti borci, kteří mě předjížděli řvali ať jedu a nevzdávám to, skutečně mě podporovali.
No po ukončení jsem jel domů, kde mě viděla manželka a zhrozila se, já pak ve sprše taky. Mám šrámy na čele, levé ruce a levém stehně, pak jsem mrknul na ruku, ta se pěkně rozšklebila a už jsem valil do nemocnice. V Thomayerce bylo narváno, tam bylo na pohotovosti snad 13 lidí v pořadí, tak jsem jel na Karlák, tady si mě vzali hned a doktor mi to zašil třemi stehy, navíc jsem dostal tetanovku do zadku.
Ale jinak si myslím, že to byl pěkný závod. Trať byla skutečně náročná a mohu to posoudit, neboť jsem několik triatlonů i Xterru absolvoval, představa, že bych jel za deště mě ale děsí. Navíc jsem zjistil, že závod vzdala spousta lidí, takže to taky o něčem svědčí. Myslím, že ten kdo nemá technicky zmáknuté horské kolo, zejména sjezdy, by měl stejné potíže jako já. Souhlasím s Vladem, že ani Easy by zřejmě pro děti vhodná nebyla.
Ale jestli někdo hledá adrenalin, tak ten tady rozhodně nechyběl. Jak jsem později zjistil, tak mi můj čas skutečně neměřili a tak je ve výsledkové listině pouze čas po plavání a konečný čas. No tak aspoň něco.

Případné chyby omluvte. Díky

Morlorovi.

Ahoj Lasky.

Gratuluji ti k přežití. Máš opravdu brutální zážitek. Letos chci taká zkusit triatlon, ale něco menšího, bude to moje premiera. Doufám, že nedopadnu jako ty. Fakt obdivuji tvou nezdolnost.
Měj se hezky a někdy pokecáme až přijedeš do Kadaně.

Ahoj Venca.